Ve svém článku "OEMs: Time for a Connectivity Management Sourcing Strategy Refresh?" publikovaném v lednu 2024, autoři Makram Chehayeb, Julien Duvaud-Schelnast, Matteo Ainardi, Agron Lasku a Bela Virag z Arthur D. Little zkoumají důležitý přechod z tradičních SIM karet na eSIM (vestavěné SIM) a jeho významný dopad na ekosystém internetu věcí (IoT). Tento článek se zaměřuje na to, jak tento technologický posun ovlivňuje hodnotový řetězec IoT a zdůrazňuje potřebu, aby výrobci originálního vybavení (OEM) aktualizovali své strategie zdrojů řízení konektivity, aby zůstali konkurenceschopní.
Klíčové body: Autoři článku podrobně popisují, jak rostoucí adopce eSIM karet mění průmyslovou krajinu IoT, přičemž očekávají, že dodávky IoT zařízení v průmyslovém sektoru vzrostou mezi lety 2022 a 2030 o 6 % ročně. Detailně jsou rozebrány klíčové vertikály, jako jsou automobilový průmysl, energetika a komunální služby, vládní sektor, výroba a zemědělství, inteligentní budovy, maloobchod a propojené zdravotnictví, které tvoří více než 95 % ročních dodávek průmyslového IoT do roku 2030. Zmíněny jsou příklady z praxe, jako je využití IoT společností Caterpillar pro monitorování hladin paliva a optimalizaci operací, nebo ABB, které využívá propojené senzory pro monitorování údržby robotů.
Zvláštní pozornost je věnována rostoucí penetraci mobilních IoT zařízení, s předpovědí, že penetrace celulárních technologií v IoT zařízeních vzroste z 19 % v roce 2022 na 35 % v roce 2030. Diskutována je rovněž významná role eSIM a iSIM v umožnění dynamického vícezdrojového propojení a zjednodušení výrobních procesů díky možnosti vzdáleného spravování. Autoři zdůrazňují, jak se toto nové technologické prostředí dotýká bezpečnostních výzev a regulačního zásahu, s příklady z Německa, EU, USA a Singapuru, které definují regulační požadavky na IoT nasazení.
V článku Arthur D. Little jsou zkoumány různé strategie zdrojů konektivity pro OEM, včetně plně externě zdrojovaných služeb, hybridního modelu a plně interně zdrojovaných řešení. Jsou zde příklady společností, jako jsou ABB, Caterpillar, Maersk a Sagemcom, které demonstrují různé přístupy k řízení konektivity a služeb v IoT. Dále je diskutováno, jak se role hráčů v ekosystému IoT vyvíjí v reakci na přechod na eSIM/iSIM, s důrazem na výrobce čipových sad, výrobce SIM karet a modulem, a jak tyto změny ovlivňují strategie zdrojů konektivity.
Názor: Článek poskytuje důležitou analýzu významu přechodu na eSIM pro průmysl IoT, přičemž zdůrazňuje, jak tato změna umožňuje OEMs přehodnotit a optimalizovat své strategie zdrojů řízení konektivity. Silné stránky článku spočívají v jeho schopnosti poskytnout hluboký a komplexní pohled na dynamiku trhu, včetně přínosů a výzev spojených s adopcí eSIM a iSIM technologií. Článek také účinně využívá příklady z praxe k ilustraci reálných aplikací a přínosů IoT řešení. Jako potenciální slabost lze uvést, že článek mohl poskytnout více detailů o konkrétních technických a operačních výzvách spojených s implementací navrhovaných strategií a možných řešeních těchto problémů.
Kommentare